Příběh plastového kelímku No 1

Za uplynulých sedm let, co se společně potkáváme na čistých festivalech, jste vytřídili neuvěřitelných milion a půl půllitrových plastových kelímků! Víte ale, co se děje s takovým kelímkem než se na fesťáku dostane do vašich rukou? A co potom, když jej vytřídíte do žlutého koše? Představujeme příběh kelímku!

kelimek 1

Během festivalového řádění se z takového půllitrového kelímku stává jeden z vašich nejlepších kámošů. Prakticky všude jej nosíte sebou a asi třicetkrát mu dáte pusu při tom, co si vychutnáváte pivo, nebo oblíbenou limonádu. Víte ale, kde a z čeho se váš festivalový kamarád vlastně rodí?

Byli jsme se podívat v jedné továrně vyrábějící plastové kelímky a můžeme vám tak prozradit pár zajímavostí. Třeba to, že nejdůležitější surovinou pro výrobu plastového kelímku je ropa. Vedle ropy se při výrobě používají i další chemikálie, spousta vody a jiné potřebné suroviny. Jedno je ale jisté, bez ropy by kelímek nebyl kelímkem.

Když máme pohromadě všechny potřebné suroviny, co dále? Za pomoci vysoké teploty, větší než pořádný letní festivalový pařák, se kelímek vytvaruje do správné formy. Skoro hotový kelímek si pak na výrobní lince ještě dojede vylepšit image a po poslední zastávce se i s potiskem vydává přímo za vámi.

Další část příběhu určitě znáte. Vystojíte si frontu na osvěžující nápoj, pak spolu s kelímkem utíkáte zapařit na právě začínající kapelu a než dohraje poslední písnička, kelímek je prázdný. Vy se pak s prázdnými kelímky zastavíte pro odměnu na stánku Čistého festivalu, nebo kelímek jednoduše vytřídíte do žlutého pytle. A tady vaše společná cesta končí.

A kam dále kelímek cestuje? To se dozvíte v pokračování o příběhu kelímku!