Život festivalového pořadatele: JamRock a Mariánské Léto

Je tady další díl seriálu o pořadatelích letních akcí! Tentokrát bude řeč rovnou o dvou festivalech. Popovídali jsme si totiž s Liborem Pavlatou, který začal vedle JamRocku organizovat taky Mariánské Léto Brno.

Libor Pavlata pochází z Hradce Králové. Jeho rodina si v Orlických horách postavila sruby, které už řadu let navštěvují. Seznámení s tamními přírodními krásami a vlídnými lidmi jej přivedlo k nápadu pořádat festival právě v Žamberku.

Kolik ročníků má festival JamRock za sebou a jaká místa konání v průběhu let vystřídal?

JamRock má za sebou už sedm ročníků, právě se chystáme na osmý. Fesťák probíhá od začátku na jednom jediném místě, v areálu Pod Rozálkou v Žamberku.

Co vás přivedlo k nápadu vytvořit vedle JamRocku ještě druhý festival Mariánské Léto Brno?

Bylo to spontánní. Obě místa, jak Žamberk, tak Brno, jsou pro mě srdeční. V Brně jsem studoval a žil sedm let. V Žamberku jsem měl sruby, byl tam patnáct roků a pořádal zde rallye. Obojí pak přirozeně vyplynulo ze situace. Fesťáky vychází z toho, že se chci věnovat muzice ze všech možných stran. Starám se o kapely, dělám si svou desku a dělám festivaly.

Co všechno musíte během roku zvládnout, aby mohly festivaly v létě proběhnout a potěšit opět davy návštěvníků?

Festival se, asi jako každá práce, skládá ze dvou částí. Otrava a zábava. Byť je to všechno jedna a tatáž práce, tak zábava je pro mě výběr kapel a pak i ta realizace na místě. I když stavění areálu je více manuální a mechanická činnost, baví mě to celé vymýšlet. Samozřejmě vrcholem je pak samotný program, hlavně jej sestavit tak, aby lidi bavil. No a pak je tady i ta otravná část. Shánění peněz a řešení smluv, což je, jak všichni víme, úmorná práce.

Spolupracujete v rámci příprav dvou festivalů s jedním týmem, nebo má každý festival svou partu organizátorů?

Dá se říct, že tým je téměř totožný. Loni bylo v Brně pár lidí navíc, tak třicet procent. Letos máme tým stejný pro obě akce. Jsou to spolehliví lidi, kteří pracují na JamRocku prakticky od jeho začátku.

Které období v roce je nejvíce náročné pro organizaci takových akcí? Máte čas na dovolenou, nebo spíše jezdíte za inspirací na zahraniční, či jiné festivaly?

Řekl bych, že jsou to takové dva vrcholy v roce. Jednak podzim, to poslouchám po dobu čtyř měsíců muziku pět hodin denně, když vybírám kapely. Na konci tohohle období už mám hudby plné zuby a přesedlám právě na to shánění peněz. Druhé vypjaté období pak přichází zhruba měsíc před samotným fesťákem. To je hotový blázinec, který nám zrovna pomalu začíná. Co se týče té inspirace, sleduju zahraniční i české festivaly, bavím se s jejich pořadateli a vyměňujeme si zkušenosti. Ve chvíli kdy skončíme vlastní akce, jezdíme na jiné fesťáky pro vlastní zábavu a inspiraci. Já mám třeba rád festival Okoř. Je to taková pohodová akce na konci sezóny. Vyhledávám v poslední době spíš menší události, třeba v Čechách je skvělý festival Čeřínek. Pořádá jej nedaleko Jihlavy Jurda z Divokýho Billa. Opravdu moc příjemná akce, tam jezdím rád.

Jak jste na tom s tříděním odpadů přes rok? Třídíte běžně doma i ve společnosti?

V rámci toho obligátního třídění, jako sklo, plasty a papír. S rodinou určitě třídíme.

Mohl byste fanouškům čistých festivalů prozradit nějakou neočekávanou příhodu za léta pořádání festivalů, na kterou dnes s úsměvem vzpomínáte?

Těch máme spousty! A spousta z nich ani nejde zveřejnit. Vezmu jednu, ale nebudu jmenovat. Jedna zpěvačka přijela vystoupit na JamRock a po koncertu se zdržela na kus řeči. Poněvadž se po skončení vystoupení zdrží plno muzikantů, vznikají za podiem takové muzikantské sněmy, diskuze a zábava. Při jedné takové sešlosti najednou vidím, jak se za podiem potácí jedna paní. Po chvilce za mnou přijde ta zpěvačka a říká: „Tak já mám manažerku a nakonec se starám já o ní, protože se neskutečně ožrala.“ A sotva co to dořekla, přišla další zpěvačka a ptá se mě: „Prosím tě, Libore, neviděl jsi někde mou úplně opilou manažerku?“ To byl hodně vtipný ročník. Pak byla taky sranda při realizování požadavků jedné zahraniční kapely. Napsali si totiž, že chtějí mít na místě pojízdnou prádelnu. Tak jsme sháněli pojízdnou prádelnu, která v česku neexistuje. A jestli existuje, tak nemá žádnou reklamu, kterou by Google odhalil. Prostě jsme jí nenašli. Zkoušeli jsme odhadnout, na co konkrétně jí vlastně ta kapela chce, ale nepřišli jsme na to.

Ještě nám prozraďte na jakou zajímavost, kterou budou vaše festivaly odlišné od jiných, ať už z hlavního, nebo z doprovodného programu, se letos návštěvníci mohou těšit?

My se úplně nejvíce odlišujeme tím, že jsme jako poslední z velkých festivalů v opravdové přírodě. Myslím tím venek, kde je volnost, kopečky a nádherná samota. Je to krásný opak top industriálu Vysokých pecí, kde probíhají Colours of Ostrava. Příroda má na návštěvníky pozitivní vliv. Jsou ochotni věrně dorazit i za bouřlivého marastu. Když dělala jedna agentura z Prahy návštěvnický průzkum, tak z něj JamRock vyšel jako festival s nejvěrnějšími fanoušky. Moc nás to těší, i když víme, že to není jen naši zásluhou, ale právě tím přívětivým prostředím. Co se samotného programu týče, tak letos budeme nejvíce multižánroví. Máme samostatný folkový areál, kde bude znít world music, folk a bluegrass, což je tišší a intimnější svět v porovnání s jinými hudebními styly. Nově od letoška přibude podobná samostatná jednotka, kterou bude elektro stage. V pátek se budou hrát drum´n´bass a v sobotu pak trance house. Do obou žánrových areálů si mohou návštěvníci zakoupit samostatné, levnější vstupenky!